MUDr. Vilma Partyková o hladovění

FotografiePo celou existenci lidstva kosily jeho řady hladomory, a proto vyprovokovaly snahu zaštítit se proti nim dostatkem jídla. Bohaté, tzv. civilizované státy dnes bojují s pravým opakem: s nadváhou, vysokou hladinou cholesterolu v krvi a cukrovkou II. typu. Vzniká nejčastěji u obézních lidí středního věku, často s rodinnou zátěží. Pokud je přítomno několik rizikových faktorů současně, zvyšuje se i riziko onemocněni srdečním infarktem, mozkovou mrtvicí i některými druhy rakoviny, hlavně v orgánech zažívání.

Je zajímavé, že vegetariáni jsou statisticky méně postiženi rakovinou tlustého střeva, pravděpodobně i rakovinou prsů, dělohy a prostaty. Převážně vegetariánská strava se jeví jako velmi zdravá díky vysokému obsahu vlákniny
. Vláknina zajišťuje poměrně dobré naplnění střeva a následně bezproblémové, organismem regulované vyprazdňování. Jelikož ovoce a zelenina mají nízký energetický náboj a malý obsah tuků a cholesterolu, jsou dobře stravitelné, takže bezmasou stravou se předchází poruchám látkové výměny.

Organismus si vždy vytváří v orgánech z přijatých energeticky nadbytečných látek zásoby, využitelné v budoucnu při vyšší zátěži a při nedostatku potravinového příjmu. Kromě toho však organismus ukládá nevstřebatelné nežádoucí produkty látkové výměny, jejichž hromaděním se zhoršuje průchodnost krevních a lymfatických cest, funkčnost kosterního aparátu, trávicích procesů, přetěžuje se práce srdce, střev, ledvin, jater, atd. Proto je nezbytné pomoci organismu, aby se mohl usazených škodlivin zbavit, obnovit sílu orgánů, omladit buňky. Odnepaměti bylo přirozeným pomocníkem cílevědomé hladovění. Ve starověku se hladovění přikládal velký léčebný význam a hluboký duchovní rozměr, jako nástroji fyzické a duchovní očisty. Hladovění není prostředkem ke zhubnutí.

Krátkodobé celodenní lačnění (24 hodin) každý týden je začátkem přípravy organismu a hlavně vůle k tomu, abychom si mohli dovolit postupně zvyšovat nároky na pozdější delší preventívní i léčebné hladovění. Držení pátečního půstu ukládalo věřícím i křesťanství. Půsty ukládá islám po všechny dny v období měsíčních ramadánů.

S využitím přírodních biorytmů bychom měli, podle Číňanů, kteří tyto zákonitosti znají pět tisíc let, lačnět s ohledem na den narození vždy po celý den, který o dva dny předchází dni narození (tedy lidé narození v neděli by měli lačnět v pátek, narození v pondělí v sobotu, narození v úterý v neděli, narození ve středu v pondělí, narození ve čtvrtek v úterý, narození v pátek ve středu a narození v sobotu ve čtvrtek).

V průběhu hladovění pracují na plné zatížení vylučovací orgány: ledviny, plíce, tlusté střevo a kůže. Organismus vymetá usazeniny, obnovuje poškozené tkáně a funkce orgánů. Odstraňují se produkty rozpadu tuků, bílkovin, pesticidy, potravinové konzervanty, stabilizátory a ochucovadla, těžké kovy, léky, apod. Plíce vylučují 150 různých typů toxinů v plynném stavu. Amoniaku (vzniká při metabolismu dusíkatých látek jako jsou bílkoviny, aminokyseliny a v játrech se mění na močovinu) se při hladovění vylučuje 1000krát více. Postupuje do cévního řečiště, vylučovacích orgánů a ven z těla.

Velká vylučovací zátěž při hladovění může u člověka, který je bez zkušeností a průpravy, vyvolat intoxikaci, jestliže organismus nebyl s dostatečným předstihem na nadměrnou zátěž připraven. Jsou–li vylučovací orgány nadměrně zahleněné a v důsledku toho neschopné absorbovat z krevního řečiště hleny, vyloučený balast koluje v krvi a opětovně se vstřebává. Dochází k autointoxikaci a s tím souvisejícím potížím. Těm, kteří by se rozhodli pro hladovění, přesahující 3 dny, bych ze své vlastní zkušenosti doporučovala začít důkladnější očistou organismu, kterou jsem popsala jako metodu Kroky ke zdraví ve svých knihách Urinoterapie a nemoci a Hladovění pro zdraví. Musí se vždy začít očistou střev a další kúry, očista kloubů, jater, ledvin, lymfatických cest, a očista cév, musí na sebe navazovat v uvedeném pořadí. Zvýší se vaše imunita, vyčistí se zažívací ústrojí, játra a ledviny, zbavíte se zácpy, zlepší se vaše psychika.

Co by mělo být popudem k očistným a ozdravným opatřením?

  1. první známkou zahlenění organismu je ztráta pružnosti.
  2. ztráta nespecifické imunity: objevení se nemocí
  3. v dutinách plic, nosu, hlavy a úst se nahromadily usazeniny bílkovinné a škrobovité povahy. Projeví se nemocemi z podchlazení (časté angíny, záněty dutin, ucha), bolestí hlavy, vyrážkami na obličeji, zhoršením zraku, potaženým jazykem a páchnoucím dechem.
  4. preventivní péče o kůži. Kůže představuje 20 % tělesné hmotnosti a vyloučí 3,5krát více usazenin než tlusté střevo s ledvinami dohromady. Hladověním se kůže důkladně očistí.
  5. dalšími orgány, kde se hromadí usazeniny, jsou játra a žlučník. Jsou příčinou žlučových kamenů, a dalších onemocnění.
  6. zanesené tlusté střevo je příčinou poruchy evakuace. Projeví se zácpou s následnou autointoxikací (samootravování) organismu: páchnoucí dech, vyrážky na kůži, kalná a zapáchající moč.
  7. usazeniny v buňkách jsou následkem přejídání a sedavého způsobu života. Poškozují genetický aparát, dochází k nesprávné syntéze bílkovinných látek a k proměně buněk (vznik rakoviny).
  8. usazeniny v cévách v podobě plátů jsou příčinou ischemické choroby srdeční, infarktů a mrtvice.
  9. chorobné nálady, nespokojenost, napětí, stres a nervozita svědčí o nezdravém stavu krve.

Metody hladovění

Existuje řada způsobů hladovění, lišících se od sebe kvalitativně, ale i náročností a účinností. Mají však vždy striktní pravidla, která se musí bezpodmínečně dodržovat. Ztráta hmotnosti nesmí přesáhnout 25%.
Při ztrátě hmotnosti 30-35 % dochází k poškození orgánů, a při ztrátě nad 40 % k nezvratným změnám.

Klasické hladovění

V odborné literatuře se této metodě věnovali zejména američtí lékaři Shelton, Dewey, Battfield-Hazardová, Bragg, de Vries, němečtí Schenck, Meyer, Hocker, Segesser, Buchinger, ruští prof. Nikolajev, prof. Pašutin, prof. Bakulev, Spasskij, Struve, Suvorin, Fedotov, Šapiro, francouzští Vivini, Bertolle, japonský prof. Motoo a mnozí jiní. Bádání začalo ovšem mnohem dřív: od starověku známe doporučení Pythagora, Sokrata, Platóna, Hippokrata, Galéna, z 10. století Avicenny (Ibn Sina), atd. Na západ a na východ od nás se to jen hemží literaturou a poznatky o léčebném hladovění. V českých knihovnách nejsou zaznamenány, patrně ani nejsou, žádné autorské práce ani klinické poznatky.

Pije se pouze pramenitá nebo destilovaná voda, bez jediného sousta potravy. Denně se provádějí výplachy tlustého střeva.

Klasické hladovění metodicky členíme na:

  1. 24-36hodinové lačnění
  2. preventivní, 3denní
  3. preventivní, 7 do 10 dnů
  4. očistné, od 30 do 40 dnů i déle, s přihlédnutím k hmotnosti. Po 20-30denním hladovění bývá ztráta hmotnosti 12-18 %.
  5. léčebné, od 30 do 70 i více dnů, podle nemoci a hmotnosti nemocného. Patří do rukou lékaře, na klinice specializované pro tento účel. Postup a délku určuje lékař podle stavu nemocného. Ztráta hmotnosti nesmí přesáhnout 20–25%.

Tím, že hladovějící nepřijímá potravu a pije pouze pramenitou nebo destilovanou vodu, připravuje svůj organismus na endogenní výživu, kdy organismus žije ze své podstaty a dochází ke specifickým fyziologickým změnám. Postupně dochází k útlumu jednotlivých funkcí, od útlumu tvorby slin, žaludečních a trávicích šťáv, až po útlum střevní peristaltiky. Důležité životní orgány žijí na úkor méně důležitých, platí princip priority: zatímco jsou nejvíce odbourány tukové tkáně (97 %), ztráty srdečních a nervových tkání jsou velmi nízké (4 %).

Graf

Na obrázku vidíme graf dokumentující změny hmotnosti orgánů u psa při ukončení hladovění (podle údajů prof. Nikolajeva).


První 4 dny hladovění dochází k nadměrnému vylučování soli a vody. Denní úbytek hmotnosti je 1 kg, v dalších dnech se úbytek hmotnosti snižuje a po první acidotické krizi představuje 200– 50 gramů. Obnovení hmotnosti po hladovění probíhá rychleji, než ubývala hmotnost při hladovění.

GrafNa obrázku vidíme graf dokumentující změny hmotnosti při 20denním léčebném hladovění a její obnovení u léčeného pacienta, muže dělnické profese ve věku 26 let (podle záznamů prof. Nikolajeva v publikaci Léčení schizofrenie dávkovaným hladověním).

Ztrátou energetických zásob dojde ke snížení počtu dechů, pulsů, normalizuje se krevní tlak, teplota. převažuje tonus vagu (zvýšení brzdících procesů) nad tonusem sympatiku (snížením procesů) v nervovém systému.

Procedura hladovění zahrnuje období vlastního hladovění a na něj navazující stejně dlouhé či o něco delší období návratu (přechodu) k normální stravě.

Velmi důležitými mezníky během hladovění jsou acidotické krize.

Co jsou acidotické krize

První 1 2 dny hladovění, kdy je v organismu ještě zásoba jaterního cukru (glykogenu), se tuky spalují úplně. Biochemici tomu výstižně říkají, že “tuky hoří v ohni sacharidů”. Když se vyčerpají zásoby glykogenu, je spalování tuků nedostatečné. V krvi se začínají hromadit kyselé metabolity neúplně spálených tuků (kyseliny máselné a aceton). Snižují se alkalické rezervy a to se začíná odrážet na pocitech hladovějícího. Může se objevit bolest hlavy, nevolnost, pocit slabosti apod. K těmto projevům dochází 6. 10. dne hladovění.

Tento kritický stav se nazývá acidotická krize. Je důsledkem nahromadění jedovatých látek v krvi. Je důležité napomoci jejich vyloučení dlouhou procházkou, masáží, koupelí, očistným klystýrem; pak se stav upraví. Náhle během několika minut až hodiny potíže zmizí, odezní bolesti a nepříjemné pocity a hladovějící se začíná cítit dobře.

Organismus, vystavený tvrdým podmínkám, v době kolem první acidotické krize přechází na vnitřní (endogenní) výživu. Začíná vytvářet cukr z vlastního tuku a bílkovin. Za přítomnosti cukru se utilizují beze zbytku tuky. Acidotická krize ustupuje, zvyšuje se množství cukru v krvi. Hladovějící snáší tento stav lehce tak dlouho, dokud má zásobu tuků a bílkovin a pokud trvá možnost jich využívat. V organismu dochází k unikátní přestavbě enzymatického systému k zaměření na ničení patologických ložisek, nádorových tkání, jizev a srůstů.

Acidotická krize doprovázející řízené hladovění je jednou z hlavních hybných sil ozdravení.

Acidóza je však u celé řady nemocí (např. hyperkapnie, diabetu, thyreotoxikóze, u jaterních onemocnění, při poškození ledvin, při průjmech, ileozních stavech – ucpání střeva, pankreatických píštělích, otravách morfiem, salicyláty, Acylpyrinem, alkoholem, aj.) škodlivá, nebezpečná a patologická.

Úplný přechod organismu na endogenní výživu nastane pouze tehdy, jestliže se nepřipustí žádný, ani sebemenší příjem potravy a hladovějící je pouze o vodě. Nesmí ani pít sladké nápoje a čaje.

První acidotická krize (6.-10. den) odstraňuje příčiny nemoci, druhá acidotická krize (17.-23. den) odstraňuje nemoc samotnou. U zastaralých onemocnění je zapotřebí, aby léčebné hladovění bylo pod stálým lékařským dohledem ve specializovaném léčebném zařízení.

Období hladovění má tři stádia:

  1. stádium potravinové excitace: trvá 3–4 dny dochází k nadměrnému vylučování soli a vody z organismu, normalizuje se bílkovinná výměna, mizí otoky.
  2. stádium narůstající acidózy: začíná 3.–4. dnem a končí první acidotickou krizi. Mizí pocit hladu, objevuje se žízeň, sníží se sekrece slin, kyseliny solné. Žaludeční sliznice produkuje nenasycené mastné kyseliny a bílkoviny. Nenasycené mastné kyseliny aktivují tkáňový neurohormon cholecystokinin tlumící hlad, zvyšují sekreci žluče, čistí játra a žlučník. 8.–10. dne ustane sekrece žaludeční kyseliny, žaludek produkuje značné množství bílkovin snižující jejich ztrátu a současně zabezpečuje organismu neustálý přísun aminokyselin nutných k tvorbě a obnově bílkovin pro nejdůležitější orgány.
  3. stádium kompenzace začíná 1. acidotickou krizi a končí krátce po 2. acidotické krizi objevením se silného pocitu hladu a očištěním jazyka.

Hladovění je plnohodnotné jen pokud hladovějící prošel všemi třemi stádii.

Období přechodu na normální stravu je stejně důležité jako hladovění samotné.

Má tři stádia:

  1. stádium astenické: obnovují se funkce zažívacího traktu, pokračuje regenerace orgánů a očista od hlenů, proto musíme organismu dopřát dostatek času k přechodu na normální stravu s ohledem na délku hladovění, nepřejídat se.
  2. stádium intenzívní obnovy: záleží také na délce hladovění. Organismus obnovuje trávicí funkce. U hladovění trvajícího 7–10 dnů je to kolem 4 dnů, při hladovění trvajícím 20–30 dnů proces o bnovy trvá 7 dnů. Nejčastější a největší chybou v tomto období je selhání kontroly nad jídlem. Přejídáním rozbouráme efekt hladovění.
  3. stadium normalizace: normalizuje se trávicí proces. V tomto období se vyhneme stravě bohaté na vlákninu, protože příliš zesiluje enzymatický proces a vyvolává plynatost.

Podle výraznosti jednotlivých stádií hladovění se dá posoudit efektivnost hladovění. Pokud jsou jednotlivá stádia výrazná a probíhají časově správně, hladovění je efektivní. U některých jednotlivců mohou nastat neobvyklé případy. Jednotlivá stádia někdy nejsou dost výrazná, nebo mohou být výrazná, ale časově neodpovídají. v těchto případech je efektivnost hladovění nižší. U některých jedinců může pocit hladu přetrvávat po celou dobu hladovění (poměr je 1:40), příčina je v podvědomí a svědčí o existenci silného centra hladu. Tento silný pocit hladu se vyvolává neustálým přemýšlením o jídle a provokuje hlad. Účinnost hladu se nesnižuje, ale pocit hladu proces ztěžuje.

Urinové hladovění

Má mírnější průběh, než klasické hladovění. Pije se pramenitá, nebo destilovaná voda a urina. Při tomto způsobu hladovění dochází k prohloubení očisty. Acidotické krize nastupují dříve a mají mírnější průběh než u klasického hladovění. První acidotická krize se objeví 6.–8. dne i dříve, druhá acidotická krize se objeví 17. dne. Nejznámějším protagonistou je bezpochyby anglický léčitel Armstrong.

Kaskádové hladovění

Je známé v jižní Asii. Střídají se dny bez jídla a pití se dny, kdy se jedí střídmá lehce stravitelná vegetariánská jídla a pije se dle potřeby voda a přírodní šťávy. V hladových dnech nesmíme přijít do styku s vodou. Rozlišuje se pět stupňů. Nejlehčí je první stupeň, kdy se 24 hodin nejí a nepije. Během dalších 24 hodin se jí lehká strava a pije libovolné množství vody a přírodních šťáv. Drží se měsíc - 30 dnů. V celkovém úhrnu se za měsíc dosáhne účinku 15 dnů hladovění. První stupeň není časově omezen a může se držet libovolně dlouho. Nejtěžší je stupeň pátý, kdy se pět dnů nejí a nepije, pak se pět dnů jí lehká strava a pije libovolné množství vody a šťáv. Doporučují se dva až tři cykly, tedy 20 nebo 30 dnů. Pátý stupeň je určen pouze pro osoby velmi zkušené s hladověním. Objeví se nespavost, sucho v ústech, mučivá žízeň, z těla vychází nepříjemný zápach, rozšíří se kožní póry, přes kůži se vylučuje všechno, co by ledviny nebyly schopny vyloučit. Při pátém stupni kaskádového hladovění se tělo zbavuje virů, parazitů, ale hlavně těžké vody (D2O), která pro svou velkou molekulu není schopna vyloučení ledvinami. Působí jako oxidant a nabourává chemické procesy v organismu.

Podporou pro organismus při kaskádovém hladovění je cvičení, dlouhé procházky, dýchací cviky. Přechod na lehkou stravu musí být postupný, nesmíme se přejídat.

Suché hladovění

Při suchém hladovění je vyloučen kontakt s potravou i vodou. Vyloučení pitného režimu vede k urychlenému štěpení tuků. U tohoto typu hladovění (stejně jako u kaskádového hladovění) dochází k opačnému pohybu tekutin: z buněk a mezibuněčného prostoru tekutina difunduje do krevního řečiště a dále do vylučovacích orgánů včetně kožních pórů. Strhává s sebou usazeniny a tak organismus očišťuje. Oproti tomu při hladovění s pitím směřuje voda zhloubi organismu ke kožním pórům. Hladoví se 7, 9 nebo 11 dnů. Při 11denním suchém hladovění se dostaví 2. acidotická krize jedenáctý den. Metodu suchého hladovění si patentoval r. 1993 ruský lékař prof. Leonid Ščennikov. V současné době provozuje spolu s dcerou Inge centra léčebného hladovění v Moskvě, Sankt-Petěrburgu, Kislovodsku a v Berlíně.

Polosuché hladovění

Lze používat vodní procedury (mytí, sprchy, vany, zábaly do mokrých prostěradel) kromě výplachů tlustého střeva (klystýry) a pití. Pro osvěžení úst vodou je nutno doušek vyplivnout, nespolknout. Tento typ hladovění slouží k uvolnění hlenů a jejich vyloučení kůží. Dochází k aktivaci různých mechanismů, které rychle a kvalitně očišťují organismus.
Jedná se o metodu očistnou a ozdravnou, nikoliv léčebnou, protože při ní nedojde k 2. acidotické krizi. Je vynikající přípravou k suché nebo dlouhodobé hladovce. Jedním z protagonistů je ruský lékař dr. Sergej Filonov, žák prof. Nikolajeva a prof. Ščennikova.

Částečné hladovění a profylaktické diety

Je určeno nemocným, kteří by měli s hladověním problémy. Patří sem například:

  • ranní lačnění: ráno se vypije sklenice teplé vody a první lehké jídlo se příjme za 4–5 hodin po probuzení. Propagoval ho americký dietolog Bragg. Kromě toho sám hladověl 4krát za rok 7–10 dnů.
  • šťávové hladovění: po dobu 3–4 dnů se nepřímá žádná potrava a pijí se pouze čerstvé ovocné šťávy. Chceme–li si zvolit tvrdší režim, pijeme pouze šípkový čaj. Představitelem je např. švýcarský dr. Breuss.
  • hladovění o syrovátce, kdy se 3–4 dny pije pouze 1–2 dl syrovátky.

Jako u klasického hladovění, tak i při těchto speciálních dietách se musí očišťovat tlusté střevo klystýry. Je důležitý také pohybový režim. Při nedostatku pohybu dochází ke zpomalení krevního oběhu. Ztěžuje se přísun živin a kyslíku, trpí mozek. Svalová aktivita má velký význam pro činnost mozku, neboť vznikají podněty, které jsou adresně směřovány k vnitřním orgánům.


Chcete-li mi napsat o svých poznatcích nebo nejasnostech, pošlete e-mail na: impuls.praha@email.cz nebo napište na adresu Nakladatelství IMPULS, MUDr. Vilma Partyková, P.O.Box 169, 170 04 Praha 74


>>> Zpět