Kyselinotvorné a zásadotvorné potraviny

Kyseliny si lidský organismus vyrábí sám. Při svalové zátěži vzniká metabolickým štěpením jako konečný produkt ve svalech kyselina mléčná. Při mírné zátěží je organismus schopen tuto kyselinu eliminovat, je–li zátěž větší a zatěžujeme–li tělo příjmem převážně kyselinotvorných potravin, organismus se s tímto problémem nevyrovná a tak dochází k jeho postupnému poškozování.

Chuť potraviny neurčuje její kyselinotvornost, nebo zásadotvornost. Kyselost citrónu způsobují organické kyseliny. Ačkoliv je citrón kyselý, je zásadotvorný. Naopak živočišné bílkoviny (měnící se na aminokyseliny), přestože nemají kyselou chuť, působí v metabolickém procesu kyselinotvorně. Pokud jich je nadbytek a nejsou využity k tvorbě tělesných bílkovin, odčerpávají k neutralizaci kyselin z organismu zásadité látky.

Hlavní zásadotvorné prvky v organismu jsou vápník, draslík, sodík, hořčík, železo. Je–li v organismu převaha kyselin, organismus je neutralizuje těmito prvky a bere si je ze zásob organismu (odvápnění kostí, kazivost zubů apod.). Avšak náš organismus potřebuje také kyselinotvorné potraviny, protože mu dodávají cenné živiny.

Důležitá je vyváženost kyselinotvorných a zásadotvorných potravin.

K zachování životaschopnosti lidského organismu je nesmírně důležité zachování acidobazické (kyselino–zásadité) rovnováhy. pH krve se pohybuje od pH 7,4 do pH 7,42. Jakýkoli pohyb pH vně tohoto rozmezí znamená pro tělo velkou zátěž a náchylnost k nemocem až smrt.

Na vyrovnávání acidobazické rovnováhy se podílejí hlavně plíce a ledviny. Plíce odvádějí z těla neustále oxid uhličitý, který vzniká při metabolických procesech v organismu jako konečný produkt zpracování uhlíku. Z tkání je krví přenášen do plic a následně vydýchán.

Úloha ledvin spočívá v hospodaření se solemi. Denně přijmeme 8–15 g soli (NaCl). Ledviny se přizpůsobují příjmu soli tak přesným odstupňováním jejího vylučování, že se koncentrace Na+ (velmi důle­žitého iontu pro fungování organismu) a tím množství mimobuněčné tekutiny těla udržuje na stálé hodnotě.

Aby ledviny udržely žádoucí hladinu Na⁺ v organismu a nedocházelo k jeho vyplavování, je Na⁺ v jiné části ledvin, v ledvinových tubulech, vyměněno za ionty H⁺ (vodíku).

Vylučování H⁺ slouží k vyloučení „fixních“ kyselin a k resorpci HCO₃, sloužícího jako chemický nárazník – pufr. Pufry jsou látky, tlumící v organismu účinky náhlého zvýšení kyselých nebo zásaditých látek. Udržují požadované pH krve.

V lidském organismu k nárazníkům ještě patří hydrogenuhličitany (bikarbonáty), krevní bílkoviny, hemoglobin, fosfáty. Na účinek nárazníků navazuje činnost plic (vylučování CO₂, lze vydýchat) a ledvin (vylučování kyselin, které nelze vyloučit plícemi). Systém je příliš složitý, abych se o něm rozpisovala, uvádím jenom náznaky.

Dále se odstraňování kyselin z těla včetně solí a těžkých kovů účastní kůže (pocením), tlusté střevo (stolicí). Jsou–li orgány včetně kůže a tlustého střeva přetížené, objeví se výtoky, kožní vyrážky a pod.

Přetrvává–li překyselení organismu, ukládá naše tělo přebytečné kyseliny ve formě sloučenin. Začíná je ukládat na místech, kde nejméně škodí a tak dochází k revmatickým a degenerativním onemocněním kloubů, později k žlučovým a ledvinovým kamenům, vážnějším onemocněním orgánů a nakonec k celkovému onemocnění.

Organismus se stává přecitlivělým na malé podněty (chlad, apod.) –které by neměly vyvolat žádnou nepříznivou reakci – a tak nás sklátí banální rýma.

Překyselování organismu stravou má několik příčin:

Nedostatečné rozmělnění potravy, které je doprovázeno kyselinotvornou fermentací ve střevech, kdy při kvasných procesech vznikají kyselé produkty, které z těla odčerpávají zásadité látky

Přejídání, kterému se denně vystavujeme. Kromě odčerpávání zásaditých prvků zatěžujeme nesmírně organismus energeticky

Nedostatečný příjem tekutin

Nevyvážený příjem kyselinotvorných a zásadotvorných potravin

Potraviny s velkou převahou zásaditých látek:

Nepasterizované mléko, sója, fazole, zeleninové vývary, zeleninové šťávy, plodová zelenina, listová zelenina, hlávkový salát, okurka, hlíznatá zelenina, kořenová zelenina, endivie, česnek, pórek, některé cibule, čerstvý hrášek, červené brambory, lišky jedlé, křemenáče, jogurt, mletý kokos, mák, kvasnice, bílý pepř, nové koření, kvašené zelí, syrový špenát, žlutá rajčata, čerstvě utržená červená rajčata, řeřicha

Potraviny s mírnou převahou zásaditých látek:

Podmáslí, kyselé mléko, plnotučné mléko, sušené ovoce, šípková povidla, hlávkové zelí, datlový sirup, celozrnná sójová mouka, černý chléb, pšeničné klíčky

Zásadotvorné čerstvé ovoce:

Broskve, meruňky, bobulovité ovoce, červené třešně, růžové grepy, hroznové víno, zralé citróny, mango, kiwi, melouny

Potraviny s velkým obsahem kyselin:

Tvaroh, sýr, mléko, máslo, sádlo, maso, ryby, vejce, kakao, bílá mouka a výrobky z ní, káva, bílý cukr, sůl, ocet, limonády, džusy, zavařeniny, čočka, hlávkové zelí, květák, brokolice, ledový salát, červená rajčata, vařený špenát, vodnice, houby