Minerální látky

Lidský organismus potřebuje ke svému fungování 17 minerálních látek a stopových prvků. Pro život nezbytné jsou draslík, sodík, chlor, vápník, fosfor, síra a hořčík. Minerály tvoří 3–4 % hmotnosti lidského těla.

Koncentrace minerálů v potravinách závisí na jejich množství v půdě, na které byly vypěstovány. Platí to také o pastvinách a krmivech, zkonzumovaných dobytkem, drůbeží, jejichž maso, mléko či vejce jíme.

Schopnost vstřebávání minerálů z potravy ovlivňují také další složky. Ke vstřebávání vápníku je nutná přítomnost vitamínu D. Železo přijaté z potravin rostlinného původu usnadňuje vstřebávání vitamínu C.

Naopak taniny z čaje a kyselina fytová mohou bránit vstřebávání vápníku, železa a zinku.

Tab.4: Denní dávky minerálů a stopových prvků pro dospělé

Sodík (Na)

Sodík udržuje osmotický tlak v mimobuněčných tekutinách, obzvláště v inter­sticiálních (spojovacích) prostorech. Je hnací sílou zajišťující přesun důležitých látek z mimobuněčného prostoru do buněk, a je proto označován jako „sodíková pumpa“.

Sodík podporuje metabolismus minerálů. Udržuje v krvi vápník v rozpustném stavu. Je–li v rovnovážném stavu s draslíkem, podporuje správné zažívání sacharidů. Je potřebný pro růst.

Denní dávka: 1,1–1,6 g.

Většina přijímaného sodíku pochází z kuchyňské soli. Jeho nadbytek je škodlivý, přispívá k vysokému krevnímu tlaku, nemocem ledvin, a rakovině žaludku. K nedostatku sodíku dochází vzácně, protože je sůl obsažena ve všech potravinách.

Dále je sodík obsažen v mořské soli, mrkvi, květáku, sýrech, chlebu, pečivu, špenátu, vejcích, hlávkovém salátu. Sodík podporuje meta­bolismus minerálů, udržuje vápník v krvi v rozpustné formě. Sodík při vyváženém stavu s draslíkem podporuje správné zažívání sacharidů. Poměr žádoucího příjmu draslíku vůči sodíku je 2:1.

Je stabilní, nemá nepřátele. Nebezpečí nedostatku hrozí v oblastech s horkým podnebím. Projeví se poruchou vodního režimu v organismu, únavou, bolestí hlavy, depresemi, svalovou křečí, mdlobami, zvracením, neschopností myslet.

Draslík (K)

Draslík je nezbytný pro metabolismus sacharidů a bílkovin. Jeho hladinu řídí hormony. Spolu se sodíkem udržuje rovnováhu tekutin a elektrolytů v buňkách, reguluje krevní tlak, udržuje pravidelný srdeční rytmus.

Denní dávka: 1,9–3,5 g.

Jeho nedostatek (vyvolává fyzická a psychická zátěž, stres) se projeví vyčerpáním a otoky, jejichž důsledkem je porucha srdeční činnosti, trávicího traktu, krevního oběhu a nervového systému.

Draslík udržuje tonus svalů, snižuje krevní tlak, působí diureticky, spolupůsobí pří utváření tkání, odstraňuje únavu, snižuje nepříznivé působení vysokých klimatických teplot. Zvýšené nároky na draslík jsou při letních vedrech.

Zdroje draslíku: sója, jogurt, vlašské ořechy, mandle, rozinky, špenát, fazol, čočka, sušené ovoce, rajčata, brambory, růžičková kapusta, obilné klíčky, čerstvé ovoce, zejména banány, víno a jablka. V menším množství: chléb, citróny, grapefruity, mandarinky, angrešt, listová zelenina, pór, celer, mangold, červená řepa, květák, mrkev, houby a med.

Jeho antagonistou je sodík. Poměr příjmu draslíku k sodíku je 2:1. Proti draslíku působí diuretika, aspirin, kortizon, testosteron, léky proti průjmu, konzervační prostředky, řepný rafinovaný cukr. Nepřímo působí káva, alkohol.