Výňatek z kapitoly >> Choroby urogenitálního systému

V této kapitole se dozvíme o urinoterapii při onemocněních:

Infekce ledvin a močového měchýře
Brightova nemoc
Urolitiáza – ledvinové kameny a písek
Cystitis – zánět močového měchýře
Poruchy menstruačního cyklu
Menoragie – silné prodloužené menstruační krvácení
Fluor vaginalis – poševní výtok
Mykózy – plísmě – pohlavních orgánů
Menopauza – klimakterium – přechod
Dysfunkce glandulae suprarenales – dysfunkce nadledvin
Hypertrofie (zbytnění) prostaty
Orchitis – zánět nadvarlete

Infekce ledvin a močového měchýře

Klasické poststreptokokové postižení ledvinového parenchymu se obyčejně projeví za 1–2 týdny po infekci slabostí, vyšším krevním tlakem, menším množstvím moči s hematurií (krev v moči) a albuminurií (bílkovinou v moči) a někdy i s přítomností hnisu.

Infekce také často postoupí ascendentní cestou z močového měchýře do ledvin, pokud se podcení zánět močového měchýře a neléčí se. Zánětem může být postižena ledvinná pánvička nebo ledvinný parenchym. Neléčený akutní zánět může pozvolna přejít do chronického stadia.

Akutní zánět ledvin se projeví bolestí v oblasti ledvin, obtížemi při močení, horečkou a nevolností. Obyčejně navštívíme lékaře, který předepíše antibiotika, ale i v tomto případě, je možné použít vlastní urinu nebo urinu dítěte nebo dospělého dárce.

Zvolíme-li urinu dárce, pak nejlépe urinu dítěte do 10 let anebo urinu zdravého dospělého jedince stejného pohlaví od 18 do 30 let. Urinu dárce pijeme po 50 ml 5–6krát denně. Na podbřišek a oblast ledvin přikládáme zábaly z uriny odpařené na ¼ původního množství. Přikládáme je 2krát denně, mají mít teplotu těla a necháváme je působit až několik hodin.

Na začátku onemocnění nebo na jeho vrcholu si můžeme připravit z uriny nemocného urinové homeopatické kapky. Až do zlepšení stavu podáváme dětem 3krát denně 5 kapek pod jazyk, dospělým 3krát denně 10 kapek pod jazyk. Homeopatické kapky můžeme použít i při přítomnosti hnisu v moči. Zde však vyloučíme pití uriny.

U chronického zánětu ledvin, kde jsou příznaky méně bouřlivé, ale může postupně dojít ke zhoršení ledvinných funkcí až k jejich selhání, se onemocnění věnujeme důsledně. Zde použijeme (v období remise) čerstvou urinu ve formě kapek pod jazyk (5–6krát denně 10 kapek).

V období exacerbace (nové vzplanutí onemocnění) začneme s podáváním urinových homeopatických kapek připravených z uriny nemocného. Podáváme u dětí 5 kapek pod jazyk 3krát denně, u dospělých 10 kapek pod jazyk také 3krát denně až do zlepšení stavu. Urinu na homeopatické kapky odebereme na začátku onemocnění nebo na vrcholu exacerbace.

Dále podáváme první ranní čerstvou urinu pomocí balonkového klystýru, u dětí podle věku od 3 do 10 ml. Aplikujeme po vyprázdnění střev vleže, aby se urina vstřebala. U dospělých aplikujeme 25–50 ml 2–3krát denně, také po vyprázdnění střev a vleže Než se urina vstřebá, zůstáváme v klidu ležet. Na podbřišek a krajinu ledvin přikládáme obklady z uriny odpařené na ¼ původního množství.

Na podbřišek a oblast ledvin dáváme kataplazmové obklady a necháme působit 2 hodiny, ne déle. Podávání uriny při infekcích ledvin a močového měchýře se nemusíme obávat.

Léčitel Armstrong popisuje léčbu několika pacientů s akutním i chronickým onemocněním ledvin, které léčil jenom jejich vlastní urinou a hladověním. Nejstaršímu pacientovi bylo 75 let a hladověl 53 dnů, nejmladšímu 2 roky a hladověl dva týdny. Všichni pacienti, které léčil, se uzdravili, přestože klasická medicína jim již nebyla s to pomoci.

zpět>> MUDr. Vilma Partyková: Urinoterapie a nemoci