Výňatek z kapitoly >> Ekzémy

Kontaktní ekzém

Vzniká na alergickém podkladu při působení určité látky na kůži. K alergizaci kůže dochází po jednorázovém nebo opakovaném styku alergenů s kůží. Senzibilizace (vznik přecitlivělosti na určitou látku) často nastává po latentní době 8–14 dnů, nezřídka i po letech.

Je to povrchový, neinfekční zánět kůže. Projevuje se četnými svědivými kožními změnami, jako jsou mokvající puchýřky až stroupky, v akutním stadiu, v chronickém stadiu pak dochází k zhrubnutí kůže na postižených místech, barevným změnám a šupinkovatění.

V první řadě upravíme stravovací režim a odstraníme ze stravy alergen – látku vyvolávající ekzém. U dospělých začneme s pitím uriny 100–150 ml 4krát denně, anebo kapeme čerstvou urinu pod jazyk 10 kapek 3krát denně, anebo můžeme použít homeopatické kapky nebo tinkturu (návod v knize). U dětí použijeme čerstvou urinu pod jazyk nebo homeopatické kapky. Na postižená místa přikládáme na 20–30 minut obklady, ze začátku z čerstvé uriny, poté z uriny odpařené, sledujeme reakci kůže a postupně prodlužujeme působení zábalů. Po odstranění obkladu místo osprchujeme vlažnou vodou bez mýdla a osušíme.

Při velkých a mokvajících plochách ošetřujeme postiženou část kůže pomocí rozprašovače, který sterilizujeme a naplníme odpařenou urinou. U tvrdošíjných kožních poruch, jako je lupenka a nemokvavé ekzémy, přikládáme na postižená místa 1–2krát denně obklady z odpařené uriny. Dobu aplikace korigujeme podle reakce.

Endogenní atopický ekzém

Vzniká buď z dětského ekzému, nebo bez předchozích kožních příznaků v období dospívání, vzácně v dospělosti. Projevuje se tvorbou splývajících svědivých puchýřků obyčejně v loketních jamkách, v podkolenních jamkách, v obličeji a na krku, méně často postihuje onemocnění celé tělo. Dominantním příznakem nemoci je svědění, které způsobuje nespavost, neklid a psychickou alteraci. Příčina onemocnění je nejasná.

Při pití uriny dáváme přednost první ranní urině, která je obsahem látek a kyselým pH nejpůsobivější. Množství, které vypijeme, by mělo činit aspoň 100–200 ml. Při akutních potížích kapeme 10 kapek čerstvé uriny pod jazyk, 5–6krát denně nebo si připravíme homeopatické kapky, případně homeopatickou tinkturu (návod v knize).

Urinu k přípravě homeopatických kapek a tinktury odebereme první ranní urinu na začátku nemoci nebo při vysoké úrovni jejích akutních projevů na vrcholu nemoci.

Během dne sbíráme urinu k masážím a do koupele. Masáže provádíme urinou odstátou až 3 dny, nebo urinou odpařenou na ¼ původního množství. Délka masáže je 10–20 minut a provádíme ji 2krát denně. Urinu si ohřejeme ve vodní lázni a udržujeme ji teplou v talíři s dvojitým dnem, do kterého nalijeme teplou vodu. Studená urina by ochuzovala organismus o energii. Urinu lehce vtíráme a na místech, kde je kůže zdravá, postupně přidáváme na tlaku.

U úporného ekzému zasahujícího větší plochu můžeme aplikovat na postižená místa zábaly z čerstvé uriny odpařené na ¼ původního množství. anebo použijeme urinu odstátou do tří dnů.

Délku působení obkladu si každý reguluje sám podle reakce kůže. Obklad přikládáme 2krát během dne a necháváme působit až do vyschnutí obkladové látky.

Koupele děláme jednou nebo dvakrát týdně. Do koupele (vanu naplníme až skoro po okraj), přidáváme 2 litry 3–6 dnů odstáté uriny, která otevře kožní póry a kůže se lépe čistí. Po poradě v bylinkové lékárně můžeme do koupele přidat extrakt z bylin. V koupeli setrváme 15 minut, maximálně 20 minut. Delší pobyt ve vodě ochuzuje naše tělo o energii.

zpět>> MUDr. Vilma Partyková: Urinoterapie a nemoci