Výňatek z tématu >> Alergie potravinové, chemické a prostorové

Jde o přecitlivělost organismu na určitou látku – alergen (jako jsou zejména potraviny, dále pak pyl, prach, peří, srst a některé léky, mikroby, chemické látky). Princip alergie spočívá v poruše řízení imunitního systému, vedoucí k neúměrným reakcím často spojeným s vyplavením určitých látek (jedná se hlavně o histamin), poškozujících organismus anebo některé orgány (otokem, zvýšenou tvorbou hlenů, zúžením průdušek, poruchou činnosti cév, ničením buněk apod.).

K alergickým nemocem patří senná rýma, některé formy průduškového astmatu, urtika (kopřivka), ekzémy, některé druhy hemolytických anemií a řada dalších nemocí. Nemoc se projeví, když organismus přijde do styku s alergenem – dojde k senzibilizaci proti tomuto antigenu.

Vlastní projev alergické reakce je způsoben odpovědí organismu na podráždění vyvolané uvolněnými biologicky aktivními látkami. Závažnost reakce organismu na alergen závisí na regulační schopnosti organismu, do jaké míry dokáže kompenzovat podněty a účinek uvolněných biologicky aktivních látek.

Senná rýma – polinóza

Je to onemocnění, kdy je postižený přecitlivělý na pyl, prach, plísně apod. Alergická reakce je zprostředkována imunoglobulinem E a vyplavením některých látek způsobujících zvýšenou propustnost cév, zúžením průdušek, tvorbou otoků. Alergen – látka způsobující alergii do organismu vstupuje normální cestou (vdechnutím, požitím) a reakce se může někdy projevit i na místě vzdáleném od vstupu alergenu. Patří sem některé formy průduškového astmatu.

Onemocnění se projeví kýcháním, pocitem ucpaného nosu, řídkou rýmou, slzením a otokem sliznic. Současně se může objevit zánět spojivek a bolesti hlavy. V nosní dutině mohou být polypy. U postižených sennou rýmou bychom měli začít s prevencí už po prvním diagnostickém ověření nemoci. Bojovat s onemocněním musíme začít dříve, než se alergeny objeví. Čím dříve začneme s nemocí bojovat, tím méně ji dovolíme se rozvinout a snáze ji zvládneme.

Pravidelně každé ráno proplachujeme nosohltan první ranní čerstvou urinou. Nejvíce se mně osobně osvědčilo nalít urinu do dlaně, jednu nosní dírku ucpat a druhou urinu vtáhnout do nosohltanu a posléze urinu z nosu vyfouknout. Urina se bezpečně dostane i do vedlejších nosních dutin, i do sklípků za kořenem nosu. Každou nosní dírku propláchneme 8–10krát.

Část čerstvé první ranní uriny (50–100 ml) vypijeme. V pití pokračujeme i během dne. Dělá-li nám pití uriny problémy, zejména u dětí, připravíme si homeopatické kapky podle návodu (kapitola 5.6), a kapeme pod jazyk po 10 kapkách 3krát denně u dospělých a u dětí 5 kapek 3krát denně. Zde je velmi vhodná také masáž kůže urinou, zvyšujeme tím příjem látek obsažených v urině. Podle stupně onemocnění (je-li přítomen astmatický ekvivalent – záchvat kašle na alergickém podkladě) provádíme ráno anebo večer masáž 10–30 minut i déle.

U alergií můžeme použít také homeopatickou tinkturu a řídíme se návodem na str.101.

Během dne opakovaně kapeme 1–2 kapky čerstvé uriny do každé nosní dírky a provádíme inhalace uriny.

U malých dětí vytíráme nos urinovým tamponem a kapeme 1–2 kapky uriny do každé nosní dírky, větší děti mohou proplachovat urinou nosohltan a také jím kapeme urinu několikrát za den do nosních dírek. Dáváme dětem vypít 10–25 ml uriny ochucené medem 3–4krát denně. Přidáme masáže celého těla odpařenou urinou.

V této kapitole je popsána urinoterapie nemocí:

Senná rýma - polinóza
Potravinové alergie
Kontaktní ekzém
Endogenní atopický ekzém

zpět>> MUDr. Vilma Partyková: Urinoterapie a nemoci