Výňatek z tématu >> Bodnutí a kousnutí

Každý z nás se setkal během života s bodnutím včelou, vosou, komárem či jiným hmyzem a také s kousnutím zvířetem. Také kdekdo z nás bojoval s klíštětem přisátým na kůži. Bodnutí, zejména včel a vos, vyvolává nepříjemný a bolestivý otok, u alergických osob je velké nebezpečí alergické reakce ohrožující život.

Od klíštěte (patří mezi roztoče) hrozí nebezpečí přenosu virové encefalitidy. Onemocnění se u nás vyskytuje endemicky hlavně v lokalitách, kde se nakažené klíště obvykle vyskytuje.

Další nepříjemnou nemocí vyvolávanou klíštětem je lymeská borrelióza (nazvaná podle místa výskytu v USA, města Lyme), která může u neléčených forem i po několika týdnech způsobit další vážné komplikace a onemocnění.

Stejně nebezpečné je pokousání neznámým zvířetem, když nemáme možnost si ověřit, zda je očkované proti vzteklině. Vzteklina (rabies) je virové onemocnění přenášené slinami nakaženého zvířete. Virus se šíří podél nervu do mozku, inkubační doba je 10 dnů až několik měsíců. Projeví se celkovými fyziologickými a psychickými příznaky, hlavně záchvaty a křečí. Rozvinuté onemocnění končí do několika dnů smrtí. Pokousané místo ihned zvlhčíme čerstvou urinou a začneme s pitnou kúrou. Je možné kapat si 10 kapek uriny pod jazyk 4–5krát denně.

Po kousnutí neznámým zvířetem by měl postižený navštívit antirabické centrum. Na pokousané místo můžeme přikládat obklad z odpařené uriny. Je to nejrychlejší pomoc nezávislá na medikamentech, nebo na zdravotnickém zařízení, které nemusí být vždy dostupné: Očkování se musí provést do 24 hodin.

hmyzích bodnutí, nejsme-li alergičtí, stačí opakovaný obklad z čerstvé uriny na pokousané místo, tím otok i bolestivost ustoupí. Pokud je poškozený alergický vůči hmyzímu jedu, přidáme k potírání místa bodnutí okamžitě pití uriny. Jedná-li se o bodnutí do jazyku, je velmi užitečné nabrat do úst doušek uriny ze skleničky a držet jej v ústech co nejdéle. Provádíme až do zlepšení stavu anebo vyhledáme v případě nutnosti lékařskou pomoc.

Máme-li po ruce stříkačku a jehlu, aplikujeme postiženému alergikovi pod kůži nebo do svalu 5 cm3 vlastní čerstvé, ještě teplé uriny. Nádobku, do které urinu odebereme, vypláchneme vařící vodou a dezinfikujeme místo vpichu. Je-li pacientův život ohrožen, opomeneme sterilitu a jednáme co nejrychleji. Zaručí nám to bezpečný transport k lékaři.

Klíšťata přisátá ke kůži pečlivě odstraníme (i s hlavičkou, přesvědčíme se o tom lupou; jestliže lupu nemáme, položíme klíště na bílý papír, nebo kapesník a pečlivě si je prohlédneme). Opakovaně potíráme postižené místo urinou odpařenou na ¼ původního množství. Velmi důležité je pít urinu aspoň 4x po 150 ml během dne a sledovat místo kousnutí, při objevení zvětšující se červené skvrny vyhledáme lékaře.

Na mé přednášky chodila paní, která běžně používala urinu ještě dříve, než došlo ke kousnutí klíštětem. Dva týdny po odstranění klíštěte ji syn upozornil na červené ohraničené skvrny, byly to kožní příznaky lymeské borreliózy a donutil ji navštívit lékaře, který nezjistil žádné následky po kousnutí. Další dva roky navštěvovala přednášky ve zdraví.

zpět>> MUDr. Vilma Partyková: Urinoterapie a nemoci